Tag Archives: Sportovní trénink

 

JAK VYROBIT OSLA

 

…tak se stalo, že se Pepík začal chovat jako osel.

A všichni se tomu divili…

 

TRENÉR A ZVÍDAVOST

 

 

Zvídavost je moc hezké slovo. Má také pro tvůj sportovní růst ohromný význam. Ať jsi trenér nebo hráč, míra tvé zvídavosti dost zásadně určí, co objevíš a kam se posuneš…

Spolupráce s těmi trenéry, kteří neustrnuli ve svém vývoji potom, co dosáhli své „licence“, je vždy inspirující procházkou s novou porcí poznání. Opakovaně se potvrzuje, že pokud je trenér „OTEVŘENÝ A ZVÍDAVÝ“, vyústí jeho „PROAKTIVNÍ PŘÍSTUP“ v nové možnosti, jak ovlivnit růst celého týmu i jednotlivých hráčů. Je těžké to vysvětlovat, pokud si to člověk sám nezkusí nebo už dopředu tuto možnost zavrhne. Třeba proto, že není dost zvídavý…

 

NA ČEM PRACUJEŠ?

 

Ach jo, zase trénink…

Kolikrát jsem to slyšel z úst těch, které sport živí. Je až s podivem, kolik hráčů (fotbal, hokej, basket) si dokáže zavzdychat nad tím, že musí tvrdě trénovat. Fakt je, že stereotyp může člověka jak unavit, tak úplně zničit. Občasným nářkům se tedy nelze divit. Existuje však okamžik, který dokáže náladu překlopit na jinou stranu.

Ptáš se, o co tady jde?

 

POD TLAKEM!

 

Zamysli se: trénuješ 6-7 týdně kondici, techniku, sílu, střelbu, taktiku. A pak to všechno použiješ jen z určité části.

Proč?

 

TO JE (R)EVOLUCE!

 

“Závodnice padá na páté překážce a tím pro ni závod končí. Přes všechny naděje nezbývá než sbalit si věci a pokusit se o úspěch příští týden. Série bodovaných závodů pokračuje a jsme opravdu zvědavi, jak se po tomto zážitku dá psychicky dohromady“.

Co se tady stalo? Něco se pokazilo? Náhoda? Opakovaný problém?

Za týden další závody. Co s tím…?

Zážitek – zkušenost – evoluce. Zážitek – zkušenost – evoluce.

A tak pořád dokola. O nic jiného doopravdy nejde.

 

JAK ZVLÁDNOUT NEÚSPĚCH?

 

TATÍNKOVI: ABYS POCHOPIL

 

KDO CHYBUJE ÚMYSLNĚ?

Naše děti se snaží. Jejich snaha je přirozeně obyčejná, normální, odpovídá jejich temperamentu, povaze a nastavení. Nedělají chyby úmyslně. Nekazí přihrávky schválně. Nevytahují balóny z brány proto, že by rády dostávaly góly jen tak, pro radost.

Jejich ztráty je bolí. Mrzí je neúspěch, selhání, propady. Pláčou, když prohrají důležitý zápas…

Trpí. Trpí, když nenajdou pochopení.

Trpí, když se jich nezastaneme.

Trpí, když v nás necítí oporu i přes zklamání z prohry.

Trpí, když jejich lidskou hodnotu

pokládáme na misky vah a

vyvažujeme ji výsledkem nebo tím,

co společnost nazývá úspěchem…

 

UMĚNÍ MISTRŮ

 

Vím, že to je těžké. Pozornost je těkavá, a když si něco naplánuješ, je snadné sejít z cesty. Vždyť kolem je tolik nástrah…

Prozradím ti teď jeden recept. Recept na dosažení tvého mistrovství. Zapomeň na výsledek, tabulku, odměny. Odstřihni se…

 

NENÍ TRENÉR JAKO TRENÉR

 

KDO JE TO TEN TRENÉR?

Jako trenér dobře vím, že mým úkolem je dovést hráče k nejlepšímu výkonu. K tomu potřebuji vždy využívat schopnost nahlížet na hru očima svého hráče, abych k tomu mohl používat vhodné nástroje…

 

HRÁČ JAKO PARTNER?

 

Doba se změnila. Dnešní děti jsou jiné, než jsme byli my. Mocenský nástroj ve formě neustálé kontroly, direkce a příkazů pomalu ustupuje ze scény. Základní potřebou se stává svoboda. Moderní lidé chtějí krátké a rychlé podněty, peníze berou spíše jako prostředek k seberealizaci než jako primární cíl, chtějí žít život podle svého. Chtějí všechno hned. Jsou tak naučeni a zvyklí, že to jde. Celý svět se rozděluje díky komunikačním technologiím, lidé se vzdalují od sebe a míří k čím dál větší individualizaci. O to těžší je zajistit fungování jednotlivce ve skupinovém sportu, jeho spokojenost, zaujetí a zapojení do společné práce

 

VYŘEŠTE TO RYCHLE!

 

Přítomnost. Často omílané slovo, znáte ho z moderního klišé “tady a teď“. Jediné, co existuje. To ostatní jsou vzpomínky na minulost nebo představy budoucnosti. Přítomnost je. Tady a teď, teď a tady. Teď a teď a teď. Sled momentů, které se spojují v kontinuální celek a ten vnímáme jako právě probíhající okamžiky. Teď a teď a teď…

V TOMTO MOMENTU – ZDE – JSEM BDĚLÝ,

POZORNÝ, PONOŘENÝ DO DĚJE.

KDYŽ JSEM ZDE, NEMOHU BÝT TAM.

KDYŽ JSEM TAM, NEMOHU BÝT ZDE. . .

 

CHYBIČKA, MYŠLENKY, POCITY, REAKCE

Petr je brankář a před chvílí odkopl míč nepřesně levou nohou. Soupeř situaci nevyužil, ale Petrovy myšlenky se neustále vrací zpět k dané situaci. Přemýšlí o ní, trošku si uvnitř sebe nadává, že to nevyřešil jinak. Setrvává v minulosti, je k ní připoután, ne a ne od ní odstoupit. Nezdar a chybička, kterou okolí hodnotí samozřejmě negativně (trenér kroutí hlavou, spoluhráč se ozve slovní výtkou – proč to nekopneš pořádně), setrvává uvnitř hráče, přestože se na hřišti odehrává další situace. Negativní náhled okolí v Petrovi způsobuje nepříjemné pocity – máme v genech zakořeněný strach z odmítnutí. Pocity nahlodávají jeho zápasovou důvěru a projeví se v jeho chování…